Příroda
 

Žerotínský zámek - NOVÝ JIČÍN

Žerotínský zámek, jehož dvě věžičky upoutají každého navštěvníka města, je původně dřevěná
tvrz z konce 14. století, která byla mnohokrát přestavována.

Rozsáhlý renesanční trojkřídlý objekt na půdoryse tvaru písmene F se dvěma nádvořími,
budovaný postupně v průběhu 16. století na místě městského hradu, který stál při městských
hradbách, nedaleko od Horní brány, v jihozápadním rohu obvodu středověkého města.
Jádrem stavby byl zřejmě kamenný dům pánů z Kravař, vybudovaný v 80. letech l4. století.
Ten byl ještě v roce 1465 nazýván "propugnaculum", tj. tvrz nebo opevněný dům.
Patrně tedy teprve v 2. polovině l5. století ho nechali páni z Cimburka rozšířit na opevněný
pozdně gotický dvoukřídlý městský hrad. V roce 1500 koupili starojické a novojické
panství Žerotínové. Ti zřejmě již od počátku 16. století prováděli dílčí úpravy hradu,
k rozsáhlejším stavebním zásahům však došlo až ve 30. a na počátku 40. let 16. století.
Bedřich ze Žerotína (majitel panství v letech 1533 - 1541) se rozhodl přenést své sídlo
ze Štramberka do Nového Jičína, proto dal přestavět a rozšířit novojický hrad tak,
aby odpovídal novým, renesančním nárokům na bydlení. Nejvýznamnější stavební
úpravy byly provedeny v hlavním, dnes středním křídle.

Po roce 1558 se nyní již renesanční zámek stal spolu s panstvím majetkem města,
které získalo v roce 1577 od císaře Rudolfa II. povolení užívat ho jako radnici
a sídlo správy panství. Záhy poté, v 80. letech 16. století nechalo město přistavět při
hradbách třetí, západní křídlo s vysokou atikou se sedmnácti (?) věžicemi
s lucernami (podle vyobrazení z roku 1772), takže byl v zásadě dotvořen
dnešní půdorys tvaru písmene F. Zámek byl během třicetileté války
vydrancován švédskými vojsky a roku 1678 vyhořel.

V průběhu 17. a 18. století byly prováděny jen menší opravy. V roce 1760 byly
zasypány valy a příkopy a na jejich místě vznikly zahrady, později zastavěné.
Poslední rozsáhlé stavební zásahy, při nichž byla snesena atika s věžicemi
nad západním křídlem, lze datovat do let 1868 - 1869.

Předdvoří zámku, přístupné z ulice 28. října průjezdem u domu č.p. 52, je na pravé
straně uzavřeno novodobým přízemním křídlem, na levé straně dvoupodlažním
jihovýchodním křídlem, přiléhajícím původně ke hradbám.

V přízemí jihovýchodního křídla jsou pravoúhlá renesanční okna s kamennými
profilovanými nadokenními římsami, patro je novodobě upravené.

Střední (hlavní) křídlo, oddělující předdvoří od vnitřního nádvoří, je třípatrové se slepým
půdním patrem odděleným kordonovou římsou a členěnými lizénami, pod korunním
a kordonovou římskou je obloučkový vlys. V ose západní fasády středního křídla je
valeně klenutý pozdněgotický průjezd do vnitřního nádvoří s lomeným profilovaným
portálem na východní straně. Nad průjezdem je pravoúhlý renesanční arkýř se
dvěma arkádami nesenými toskánskými sloupky. K arkýři vede představené kryté schodiště.
Pod arkýřem je vysazena kamenná deska s aliančním znakem stavebníků
- Bedřicha ze Žerotína a jeho ženy Libuše z Lomnice. Plochu fasády po stranác
h arkýře člení pravoúhlá renesanční okna, v prvním patře sdružená,
s profilovanými kamennými nadokenními římsami.

Východní fasáda středního křídla (ze strany vnitřního nádvoří) se skládá ze tří částí.
Levá krajní část je dvoupodlažní, s pěti okenními osami, střední a pravá část je třípodlažní.
Ve střední části jsou v patře tři okenní osy a dole průjezd. Pravá krajní část o něco
ustupuje za linii fasády, v jejím přízemí jsou dva renesanční portálky (sedlový s nadsvětlíkem a pravoúhlý),
v patře jsou krakorce ze zaniklého arkýře a zcela vpravo mělký pravoúhlý arkýř
na krakorcích. Pod arkýřem je obdélné renesanční okno s částečně dochovanými
původními kamennými pruty. Fasády dalších křídel, uzavírajících vnitřní nádvoří,
jsou členěny okny, v jižním křídle je pravoúhlý portál, v západním křídle je
portál s půlkruhovou profilovanou archivoltou a pravoúhlý portálek z 19. století.
Severní strana nádvoří je otevřena. Strohé vnější fasády zámku odpovídají původně
pevnostnímu charakteru stavby, jež byla součástí městského opevnění.
Na severním nádvoří západního křídla zámku se dochoval zbytek atiky s dvojicí
nárožních válcových věžic s renesančními lucernami a kuželovitými střechami. 

V interiéru zámku byly v 2. polovině 19. století provedeny rozsáhlé změny, které ovlivnily
především charakter místností v patrech. V přízemí se částečně dochovaly původní klenby,
většinou valené a valené s výsečemi. Intaktněji se dochovala renesančně upravená dispozice
hlavního (středního) křídla s valenými lunetovými klenbami s hřebínky v místnostech
v přízemí a reprezentačními sály se složitějšími klenebními vzorci doplněnými reliéfním
dekorem v druhém patře. V jedné z místností prvního patra se
dochoval renesanční malovaný trámový strop.

Nyní v prostorách zámku sídlí Muzeum Novojičínska, jehož expozice poskytují přehled
o vývoji kloboučnické módy a historie města.
 
V historických sálech zámku se pořádají také pravidelné muzejní výstavy.

Kontakt:

Žerotínský zámek v Novém Jičíně
28. října 12, 741 01 Nový Jičín
tel: +420 556 701 156
e-mail: ovmnj@atlas.cz
www.muzeum.novy-jicin.cz

Zdroj: www.beskydy-valassko.cz

Hotel & Garden U Holubů v Čeladné hodnocení