Příroda
 

Evangelický kostel v Rožnově pod Radhoštěm

O zbudování kostela či modlitebny pro kazatelskou stanici v Rožnově pod Radhoštěm se
uvažovalo od r. 1928, kdy byl pro budoucí stavbu zakoupen pozemek. Vlastníka pozemku
tehdy zastupoval valašskomeziříčský stavitel Antonín Kedršt, který brzy poté vytvořil první
návrh na stavbu modlitebny. V následujících letech byly postupně pořízeny další návrhy
od architekta Jaroslava Pelána z Prahy, architekta Josefa Macharáčka z Olomouce,
stavitele Lukáše ze Vsetína, architekta Stanislava Kramoliše z Rožnova, architekta
Geschwinda z Plzně a architekta Miloslava Tejce z Brna. Plány architekta Tejce byly
podle všeobecného mínění zdařilé, ale nedostávalo se peněz na jejich uskutečnění.
Autor je proto přepracoval podle požadavků výboru kazatelské stanice a synodní
rada Českobratrské církve evangelické v Praze je roku 1941 schválila. Ke stavbě však
nedošlo, protože mezitím byl vydán zákaz všech církevních staveb
na území tehdejšího protektorátu Čechy a Morava.

V roce 1949 vytvořil nové plány na stavbu sborového domu pražský architekt Bohumil
Bareš. Téhož roku byly vydány tzv. církevní zákony, které podstatně ztížily
rozhodování o stavbě. Kromě souhlasu církevních představitelů bylo ke stavbě
zapotřebí souhlasu Městského národního výboru, Okresního národního výboru,
Městské organizace KSČ a Akčního výboru Národní fronty. Po mnoha úpravách
původních plánů byla nakonec v dubnu 1952 povolena stavba samostatně
stojícího dřevěného roubeného kostela podle návrhu architekta Bohumila Bareše.
Kostel byl dokončen a posvěcen 5. července 1953.

Rožnovský evangelický kostel je roubená stavba obdélníkového půdorysu s polygonálním
přístavkem přiléhajícím k pravoúhlému závěru zbudovaná na podezdívce z pískovcových kvádrů.
Sedlová střecha se štíhlým jehlanem na hřebeni a s protažením neseným dřevěnými pilíři
po celém obvodu je kryta šindelem. Do kostela se vstupuje čtyřkřídlými dveřmi v ose
průčelí. Předsíň je oddělena od kostelní lodi prosklenou stěnou, v níž jsou prosklené
čtyřkřídlé vstupní dveře. Vnitřní prostor kostela má dřevěný strop s přiznanou
konstrukcí vazníků obložených dřevem. Je osvětlen trojdílnými bočními okny
a pásem vikýřových oken ve střeše. Závěr presbytáře tvoří vpadlina
s obloukovým zakončením s klenákem, zdobená malovaným textem apoštolského
vyznání víry a bratrským symbolem beránka. Autorem výzdoby je Jiří Zejfart. U stěn
z modřínového dřeva jsou vestavěné lavice na kamenných pilířích. Kruchta kostela má
mírně konvexně vypjatou předprseň tvořenou dřevěnými sloupky.

Je to jedna z mála církevních staveb zbudovaných v padesátých letech 20. století. Součástí
pozoruhodného architektonického řešení je dřevěný interiér s kazatelnou, stolem Páně a lavicemi,
i zastřešené oplocení areálu se vstupní brankou. Celý komplex byl vytvořen s maximálním citem
pro charakter a tradice regionu. Proto byl kostel s celým areálem prohlášen v roce 1995
za nemovitou kulturní památku. Je zapsán v Ústředním seznamu kulturních
památek České republiky pod evidenčním číslem 10290.

Zdoj: Farní sbor Českobratrské církve evangelické v Rožnově pod Radhoštěm.

Hotel & Garden U Holubů v Čeladné hodnocení